EnB (energy baseline, výchozí stav spotřeby energie) je kvantitativní referenční hodnota, která vychází z vybraného období a slouží jako základ pro porovnání energetické výkonnosti před opatřeními a po nich.
Jak se výchozí stav stanovuje
Vybere se období, které odpovídá běžnému provozu (typicky celé kalendářní roky), a spotřeba se vztáhne k proměnným, které ji vysvětlují: k výrobě, venkovní teplotě (stupňodny vytápění a chlazení), počtu směn. Často se k tomu používá jednoduchý regresní model. Díky němu lze říct, kolik by závod spotřeboval za dnešních podmínek, kdyby se nic nezměnilo.
Rozdíl mezi touto „očekávanou“ a skutečnou spotřebou je úspora. Postup popisuje norma ISO 50006; ověřování úspor navazuje na M&V.
Kdy se výchozí stav upravuje
ISO 50001:2018 počítá s úpravou EnB, když ukazatele (EnPI) přestanou odpovídat skutečnému užití energie, nebo když se výrazně změní procesy, provozní vzorce nebo energetické systémy. Například po zásadní změně výrobního programu nebo po přistavění nové haly.
Takové „změny statických faktorů“ je dobré evidovat a rozhodnout o nich vědomě, jinak se úspora zkresluje. Platforma Energy Infra Scan je proto hlásí ke schválení.
Příklad z výroby
Za výchozí rok se zvolí předchozí kalendářní rok. Z denních dat vznikne model, který spotřebu vysvětluje výrobou a teplotou. Když závod letos při stejné výrobě a podobném počasí spotřebuje o pět procent méně než model předpovídá, je to doložitelná úspora (ilustrativní číslo), a ne náhoda počasí.
Časté dotazy
Je výchozí stav totéž co loňská spotřeba?
Ne vždy. Loňská spotřeba je jen jedna možná volba. Lepší je výchozí stav normalizovaný na výrobu a počasí, protože jinak ovlivní srovnání i to, že byl loňský rok teplejší nebo se vyrábělo víc.
Může se výchozí stav měnit?
Ano, ale jen z odůvodněných příčin, například při velké změně procesů nebo energetických systémů, a změna se zaznamenává. Ladění „aby úspora vyšla“ je chyba.